Chystáte se opustit stránky společnosti GSK

Chystáte se opustit stránky společnosti GSK. Kliknutím na tento odkaz budete přesměrováni na webovou stránku, která není vlastněna a spravována společností GSK a společnost GSK nenese za její obsah odpovědnost.

Pokračovat

Jít zpět

Nucala logo

Product menu

Shrnutí workshopu: Multioborové možnosti a perspektivy anti IL-5 léčby

Dne 4. 10.–5. 10. 2024 proběhl v Praze již tradiční multioborový workshop věnovaný biologické léčbě pod názvem:

Multioborové možnosti a perspektivy anti IL-5 léčby.

Workshop byl rozdělen do několika programových bloků, které byly převážně věnovány významu inhibice IL-5, EGPA, obezitě u těžkého astmatu, vakcinaci proti RSV a také jsme diskutovali o úskalí práce s pacientem. To vše skvěle v roli moderátora propojil doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.

Páteční program byl zahájen blokem, který byl věnován IL-5 a EGPA

IL-5 nejen pro starší a pokročilé

Páteční program byl zahájen souhrnnou přednáškou IL-5 nejen pro starší a pokročilé MUDr. Jakuba Novosada Ph.D. z oddělení alergologie a klinické imunologie FN Hradec Králové. Ve své přednášce detailně popsal komplexní roli IL-5 v organismu. Tento cytokin je v současné době předmětem intenzivního výzkumu a dnes již víme, že jeho role není limitována pouze na podporu zrání, diferenciaci či aktivaci eozinofilních granulocytů. IL-5 je rovněž regulačním faktorem, který ovlivňuje rovnováhu jednotlivých subpopulací eozinofilů, které se liší jak v expresi povrchových znaků, tak zejména svým funkčním nastavením. Ať už se jedná o subpopulace zapojené do udržování homeostázy, regeneračních a reparačních procesů, antivirové či antiparazitární obrany či naopak o populace, které stojí za rozvojem T2-high zánětu, který je hlavním patologickým korelátem u těžkého astmatu. Je to právě IL-5, který zde plní roli regulátora. Současná věda jde ale dále, za hranice eozinofilů. Funkční receptor pro IL-5 exprimuje řada dalších buněk imunitního systému, jako jsou bazofily, mastocyty, plazmatické buňky, neutrofily a Treg lymfocyty. IL-5 tak propojuje svým širokým působením adaptivní a vrozenou imunitu a zdá se, že zasahuje i do řady antimikrobních mechanismů a propojuje tak širokou škálu drah v imunitním systému. Mimo imunitní systém to jsou lidské epitelové buňky, které exprimují α a β řetězec IL-5R, jejich stimulace vede k porušení integrity epitelu. Fibroblasty pacientů s astmatem exprimují více IL-5R, působením IL-5 se více aktivují a proliferují. Je popsán proces epiteliálně-mesenchymální tranzice, který vysvětluje vztah mezi přestavbou epitelu a fibrotizací. Inhibice IL-5 mepolizumabem pak v souvislosti s léčbou astmatu nejen redukuje exacerbace, ale má mnohem širší efekt při potlačení zánětu typu 2 a u části astmatiků může ovlivňovat i remodelační procesy, zlepšovat integritu epitelu a při včasném nasazení přispívat k remisi onemocnění.

Reference:

  1. Abdala-Valencia H;J Leukoc Biol;2018;104(1):95-108.
  2. Bajbouj K;Allergy;2023;78(3):882-885.
  3. Barretto KT;Allergy;2020;75(8):2127-2130.
  4. Berdnikovs S;Semin Immunopathol;2021;43(3):337-346.
  5. Buchheit KM;J Allergy Clin Immunol;2021;148(2):574-584.
  6. Busse W;J Allergy Clin Immunol;2019 Jan;143(1):190-200.e20.
  7. Deleanu D;Ther Med;2019;17(2):1061-1067
  8. Domvri K et al. ERS 2023. Poster 3152.
  9. Galdiero MR;Front Med (Lausanne);2017;4:103.
  10. GBD 2019 Antimicrobial Resistance Collaborators;Lancet;2022;400(10369):2221-2248.
  11. Gorski SA;PLoS One;2019;14(8):e0221113.
  12. Gurtner A;J Exp Med;2023;220(7):e20221435.
  13. Hackett DA;J Sports Sci;2012;30(13):1405-13.
  14. Hassani A;Proc Natl Acad Sci U S A;2020;117(52):33017-33027.
  15. Hauser KA;Dev Comp Immunol;2023;140:104623.
  16. Holgate ST;Clin Sci (Lond);2009;118(7):439-50.
  17. Holgate ST;International archives of allergy and immunology;2001;124(1-3):253-8.
  18. Chen X;Lung;2024;202(4):367-383.
  19. Cho JY;Korean J Intern Med;2011;26(4):367-83.
  20. Januškevičius A;Cells. Basel:MDPI;2020, 9 (5);1-17.
  21. Johansson MW;Clinical & Experimental Allergy;2014 Apr;44(4):482-98.
  22. Khatri S;J Allergy Clin Immunol. 2019 May;143(5):1742-1751.e7.
  23. Lawrence MG;Ann Allergy Asthma Immunol;2022;128(1):53-60.e3.
  24. Lee JH;Respiratory medicine;2010;104(4):542-9.
  25. Liu LY;J Immunol;2002;169(11):6452-8.
  26. Luo J;Mucosal Immunol;2024;17(4):524-536.
  27. Maspero J;ERJ open research;2022;8(3).
  28. Matucci A;Clin Exp Allergy. 2023 Jan;53(1):78-87.
  29. Mesnil C;J Clin Invest;2016;126(9):3279-95.
  30. Michalik M;Cell Mol Life Sci;75(21):3943-3961.
  31. Novosad J and Krčmová I;Alergie;2021;2;115-124.
  32. Novosad J;.Int J Mol Sci;2023;24;1-32.
  33. Novosad J;STUDIA PNEUMOLOGICA;2021;81;143-158.
  34. Pelaia C;Front Physiol;2019;10:1514.
  35. Roufosse F;Front Med (Lausanne);2018;5:49
  36. Van Hulst G;Eur Respir J;2022;59(3):2100935.
  37. Vultaggio A;Allergy;2023;78(12):3154-3165.
  38. Walter S;Clin Exp Allergy;2022;52(12):1403-1413.
  39. Ward C;Curr Opin Allergy Clin Immunol;2005;5(1):43-8.
  40. Wilson TM;J Allergy Clin Immunol;2011;128(5):1086-92.e1-3.
  41. Yasukawa A;PLoS One;2013;8(5):e64281.

Jak to vidí EGPA?

Jak to vidí EGPA a prof. MUDr. Jarmila Heissigerová z Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze jsme si poslechli v druhé přehledné přednášce. Paní profesorka v úvodu sdělení obecně představila oční postižení u ANCA-asociovaných vaskulitid, s důrazem na granulomatózu s polyangiitidou, která má oční postižení až u třetiny pacientů. U pacientů s EGPA je oční postižení mnohem vzácnější, ovšem neméně zrak ohrožující. Obecně se postižení očí u EGPA dělí na zánětlivé postižení orbity a okolí, a postižení související s uzávěry cév v oku. Orbitální postižení (14-30% oboustranné postižení) se může projevit exoftalmem, dvojitým viděním a otokem víček, ale může být postižena i rohovka či spojivka oka. Nitrooční záněty jsou také u EGPA popsány, ale jsou relativně raritní. Uzávěry cév mohou postihnout jak arterie, tak vény sítnice, ale i jiných struktur, včetně zrakového nervu, což je z hlediska ohrožení zraku nejvýznamnější. Kombinace systémové a lokální léčby kortikoidy, imunosupresivy a nově dostupné anti-IL-5 biologické terapie, je v takovém případě plně indikována. Celá přednáška byla doprovázena praktickou fotodokumentací.

Reference:

  1. Akella SS;Ophthalmic Plast Reconstr Surg;2019;35(1):7-16.
  2. Grayson PC;Ann Rheum Dis;2022;81(3):309-314.
  3. Hellmich B;Ann Rheum Dis;2024;83(1):30-47.
  4. Chung SA;Arthritis Rheumatol;2021;73(8):1366-1383.
  5. Kubaisi B;Intractable Rare Dis Res;2016;5(2):61-9.
  6. Kubal AA;Rheum Dis Clin North Am;2010;36(3):573-86.
  7. Terrier B;EULAR;2022; Poster POS0836.

EGPA – další cesta k léčbě

Přednášku pod názvem EGPA – další cesta k léčbě nám formou kazuistického sdělení, se zaměřením na správnou stratifikaci a léčbu pacientů trpících EGPA s postižením srdce, představila MUDr. Mayara Elisa Knizek Bonatto z Revmatologického ústavu v Praze. Kazuistika pojednávala o pacientovi s těžkým postižením srdce a plic, který podstoupil endomyokardiální biopsii s potvrzením akutní eozinofilní myokarditidy. Dle klasifikace EULAR/ACR 2022 dosáhl 10 bodů. V rámci přednášky paní doktorka také zmínila i nové rozdělení pacientů s EGPA při postižení myokardu s pomůckou LATE-EAST, který zahrnuje absenci plicních infiltrátů, ANCA negativní protilátky, počet eozinofilů, hodnotu troponinu I, ejekční frakce levé komory, ST-T abnormality a myokardiální edém. Každá položka má své samostatné bodové hodnocení. Tento systém by měl správně kategorizovat pacienty bez nutnosti invazivních vyšetření a dle postižení nastavit vhodnou léčbu. Dále byl také představen správný algoritmus screeningového vyšetření srdce. Všichni EGPA pacienti by měli mít na počátku nebo při relapsu vyšetřeno EKG, ECHO Tnl a BNP. Pokud je nález normální, je třeba opakovat při relapsu onemocnění. Pokud abnormální či s kardiálními symptomy, je doporučeno MR srdce. U zmíněného pacienta nebyla na jiném pracovišti, i přes velkou suspekci na EGPA a jasné známky ohrožení alespoň jednoho orgánu dle five factor skóre, nasazena správná indukční terapie, ale AZA 100mg a 0,5mg prednisonu/kg denně. Při detrakci glukokortikoidů došlo k relapsu – dle CT intersticiální pneumonie, vzestup EOS, BAL BRSK 69 % v rozpočtu. Relaps byl hodnocen jako respirační relaps, a proto byla zahájena terapie mepolizumabem 300 mg. Po jeho nasazení došlo k normalizaci eozinofilů na 0,07*109/l a k poklesu zánětlivých parametrů. Pacient je nyní sledován v RÚ a i přes opětovnou postupnou detrakci kortikoterapie je jeho stav stabilizovaný. Na závěr paní doktorka představila novou specializovanou ambulanci v RÚ pro vaskulitická onemocnění, kam mohou lékaři referovat pacienty zejména s EGPA -vaskulitidy@revma.cz.

Reference:

  1. Bond M; Curr Rheumatol Rep; 2022; 24(11): 337-351.
  2. Emmi G; Nat Rev Rheumatol; 2023; 19(6): 378-393.
  3. Garcia-Vives E; Rheumatology (Oxford); 2021; 60(10): 4538-4547.
  4. Hellmich B; Ann Rheum Dis; 2024; 83(1): 30-47.
  5. Chung SA; Arthritis Rheumatol; 2021; 73(8): 1366-1383.
  6. Chung KF; Lancet Respir Med; 2021; 9(10): 1083-1084.
  7. Liu X; Rheumatology (Oxford); 2024: keae085.
  8. Pelaia C; Drug Des Devel Ther; 2017; 11: 3137-3144.
  9. Wechsler ME; N Engl J Med; 2017; 376(20): 1921-1932.
  10. Wilhelm AB; Cardiovasc Pathol; 2022; 58: 107407.

Páteční program pokračoval blokem, který byl věnován těžkému astmatu

Astma jako výkřik těla

Pohled z jiné perspektivy na pacienty s těžkým astmatem nám ukázala MUDr. Veronika Thompson z ambulance psychiatrie a klinické psychologie Interse v přednášce s názvem Astma jako výkřik těla. Sdělení mělo za cíl rozšířit povědomí odborné veřejnosti o psychologické faktory a emocionální aspekty, které mohou přispívat ke vzniku či chronickému udržování astmatického onemocnění. Přednášející úvodem připomněla celostní přístup v moderní medicíně, pohled na vznik psychosomatického onemocnění a vliv zejména chronického stresu na člověka. V návaznosti na tato témata pak roli psychoterapie jako léčebné modality u psychosomatických pacientů. Druhou část přednášky věnovala paní doktorka konkrétním psychologickým faktorům, které mohou mít vliv na udržování chronického astmatu. Specifickým tématem pak byl fenomén prostoru, hranic a opor v životě člověka z pohledu existenciální analýzy, kterou rozpracoval A. Längle. V závěrečné části byly zmíněny možné nevědomé faktory, které také mohou vést k udržování nemoci jako takové. Součástí přednášky byly kontakty na psychiatrická zdravotnická zařízení, na individuální i rodinné psychoterapeuty.

Reference:

  1. Cohen SI;Postgraduate Medical Journal;1971;47:533-9.
  2. Dahlke R; Fontána; 2011; 215-220 s.; ISBN 9788073366308.
  3. Holub D, Telerovský R; Masarykova univerzita; 2013; ISBN 9788021063839.
  4. Langle A; SLEA; 2023; ISBN 9788090641525.
  5. Poněšický J et kol.; Triton; 2021; ISBN 9788075538956.
  6. Poněšický J; Triton; 2014; 2. dopl. vyd; 167 s.; ISBN 9788073878047.
  7. Ruegg JC; Portál; 2020; ISBN 9788026215813.

Úskalí komunikace astmatika a astmatologa

Úskalí komunikace astmatika a astmatologa nám v netradiční přednášce a následné praktické ukázce představili MUDr. Irena Krčmová, CSc. z Ústavu klinické imunologie a alergologie FN a LF Hradec Králové, a Mgr. Miroslav Zavičár z Divadla v Dlouhé v Praze. V úvodu přednášky nám paní doktorka nastínila, jaké mohou být obecně sociální interakce mezi pacientem a lékařem. Dále se pak zaměřila právě na vliv jednotlivých faktorů (e. g. vztahy, vyhoření, pohlaví, specializace), které mohou působit negativně na následný projev a přístup lékaře v každodenní praxi. Z amerického průzkumu, který přednášející podrobně představila, pomáhala naopak lékařům k udržení mentálního zdraví nejvíce víra, aktivní život, čas strávený s rodinou nebo koníčky. V rámci přednášky bylo zmíněno, jak důležitá je právě neverbální a verbální komunikace v interakci mezi lékařem a pacientem. To představuje především vhodně nastavenou mimiku a srozumitelnou komunikaci, která pacientovi přináší pocit zájmu a empatie ze strany ošetřujícího lékaře. V druhé části přednášky byla sehrána praktická ukázka, která názorně ukazovala chování různých typů pacientů jako jsou: Narcistický pacient, Úzkostný pacient, pacient „Dr. Google" a pacient „Hoax". Lékař v podání paní doktorky Krčmové schválně reagoval v daných situacích také nevhodně nebo přehnaně. Každou část okomentovala z psychiatrického hlediska MUDr. Veronika Thompson a nastínila divákům vhodný přístup ke každému ze zmíněných pacientů.

Reference:

  1. McKenna J. Medscape Physician Lifestyle & Happiness Report 2024: The ongoing struggle for balance. Medscape, 2024.
  2. Medscape National Physician Burnout & Depression Report 2024.
  3. Nucala SPC červen 2024.

Sobotní program otevřel blok věnovaný obezitě

Obezita pohledem endokrinologa

Sobotní program zahájila v bloku věnovaném obezitě, přednáškou Obezita pohledem endokrinologa MUDr. Jitka Kytnarová, Ph.D. z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1. LF UK. Paní doktorka uvedla, že obezita je závažným rizikovým faktorem rozvoje astma bronchiale u dětí, tento vztah je zřetelnější u dívek. Příčin vztahu obezity a astmatu je několik, zejména to je pokles plicního objemu obézních, vyšší hladiny zánětlivých mediátorů, obézní trpí více poruchami dýchání ve spánku – zejména pak obstrukcí horních cest dýchacích, dále se u nich častěji vyskytuje gastroezofageální reflux. Dalším faktorem jsou hormonální změny při obezitě, hormonální změny v období puberty, dyslipidémie, hyperinzulinémie, obezita matky v těhotenství a přírůstek na váze zvyšuje riziko astmatu a obezity u dítěte. Obézní astmatik má pak nižší FRC díky změnám elastických vlastností hrudní stěny, jejich hladká svalovina dýchacích cest se více stahuje fyziologickou aktivací parasympatiku nebo jako odpověď na bronchokonstrikční látky. Obézní astmatici dýchají s nižšími dechovými objemy (VT) a vyšší frekvencí. Nízký dechový objem (VT) může přispět ke snížení napětí hladké svaloviny. Obezita se také často pojí s obstrukční spánkovou apnoí. Intermitentní hypoxie ve spánku ovlivňuje téměř všechny tkáně a způsobuje velké výkyvy hladiny kyslíku v játrech, menší ve svalu, ještě menší v tukové tkáni, je spojena s nárůstem oxidativního stresu, zvyšuje markery zánětu, aktivaci sympatiku a zhoršuje endoteliální dysfunkci. Hypoxie v tukové tkáni pak zvyšuje inzulinoresistenci, dysfunkci beta buněk pankreatu a zhoršuje chronický zánět. S obezitou souvisí také hormonální negativní změny v hladinách adiponektinu (protektivní úloha v rozvoji astmatu snižuje hladiny eozinofilů a expresi T2 cytokinů v plicích), leptinu (↑riziko rozvoje astmatu u dětí, zejména atopičtí chlapci), i pohlavních hormonů, čímž se dále prohlubuje chronický zánět a hypoxie tkání. Pokles BMI, může pak ovlivnit i míru zánětu, a to prostřednictvím poklesu hladiny IL-8, CRP, leptinu, TNF-α, nárůstu IL-6 adiponektinu. Obezitu lze u dětí terapeuticky ovlivnit psychoterapií, pohybovou aktivitou, změnou stravovacího režimu, dále pak farmakoterapií a v ojedinělých případech i bariatrickou operací. Závěrem paní doktorka konstatovala, že obezita je významným rizikovým faktorem, který ovlivňuje negativně průběh astma bronchiale a zhoršuje odpověď na léčbu. Proto by u obézních dětí s astmatem měla být co nejdříve zahájena léčba obezity. Redukce BMI je spojena s příznivou změnou markerů zánětu. Anti IL-5 léčba je indikována u dětí od 6 let se závažnou formou astmatu T2-high.

Reference:

  1. Ali Z;Respir Med;2013;107(9):1287-300.
  2. Baltieri L; Respir Med; 2018; 145: 48-56.
  3. Deng X; Pediatr Obes; 2019; 14(9): e12532.
  4. Fried M; Obes Surg; 2014; 24(1): 42-55.
  5. Chen YC;Obes Rev;2013;14(3):222-31.
  6. Nyambuya TM; Ann Allergy Asthma Immunol; 2020; 125(4): 425-432.e4.
  7. Salord N;Clin Sleep Med;2014;10(3):263-70.
  8. Sansone F; Biomedicines; 2020; 8(7): 231.
  9. Zhang D; Front Pediatr; 2022; 10: 823399.

Obezita jako zánět

Další přednáškou zaměřenou na vztah obezity a astmatu, tentokráte u dospělých, byla prezentace Obezita jako zánět prof. MUDr. Martina Haluzíka, Ph.D. z Centra diabetologie, Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM v Praze. Obezita je asociována s řadou komorbidit, které lze rozdělit na mechanické (inkontinence, artróza, OSA, chronické bolesti zad), metabolické (astma, neplodnost, NAFDL, žlučové kameny, DM 2. typu, trombóza, dna, některá nádorová onemocnění, CMP, ICHS, dyslipidémie, hypertenze, plicní embolie) a psychické (deprese, úzkosti). Subklinický zánět v tukové tkáni hraje zásadní úlohu při vzniku metabolických a kardiovaskulárních komplikací, významně ovlivňuje metabolické regulace, přičemž zánětlivé signální kaskády a inzulínová signální kaskáda jsou na řadě míst propojeny. Stupeň zánětu také koreluje s četností výskytu metabolických komplikací. Kardiometabolické komplikace/komorbidity u pacientů s chronickým zánětlivým onemocněním včetně astmatu vznikají řadou mechanismů napříč orgánovými systémy, je do nich zapojeno velké množství cytokinů a jiných působců (IL-6, IL-1, TNF-a, RANKL, DKK-1). Dalším aspektem, který negativně ovlivňuje metabolické komplikace u astmatiků, je nutnost užívání systémových kortikoidů, které se podílejí na rozvoji poruchy metabolismu glukózy, dekompenzaci diabetu 2. typu a rozvoji inzulínové rezistence. Svým katabolickým působením na syntézu proteinů přispívají ke zhoršenému hojení ran, zvýšené incidenci infekcí a ztrátě kostní hmoty. Specificky při podání u dětí v období růstu mohou způsobit významné zpomalení lineárního růstu. Obezita je častou komorbiditou zejména u těžkého astmatu. Vztahy mezi astmatem a obezitou jsou komplexní a jdou nad rámec prosté asociace mezi vzestupem hmotnosti a příznaky astmatu. Z klinického pohledu obezita může modifikovat astma několika mechanismy: může snižovat odpověď na léčbu kortikoidy, zvyšovat riziko exacerbací, vést k těžšímu průběhu onemocnění a v neposlední řadě i měnit výpovědní hodnotu biomarkerů k hodnocení léčebné odpovědi. Na druhou stranu se však výrazné snížení množství eozinofilů v tukové tkáni pacientů s obezitou může podílet na rozvoji metabolických abnormalit v tuku. Zajímavý je i vztah mezi kompenzací diabetu a počtem exacerbací astmatu, kde současná data říkají, že diabetici 2. typu léčení GLP-1 agonisty mají méně exacerbací astmatu. Je tedy zřejmé, že pokles hmotnosti vede k prevenci, zlepšení nebo k plnému vymizení řady dalších zdravotních komplikací obezity nejen u astmatiků. V současné době je kromě nefarmakologické intervencí k dispozici již poměrně účinné armamentárium pro lékovou intervenci. Zejména GLP-1 agonisté se jeví nejen jako účinná antidiabetika, ale i léčiva k terapii obezity. V současné době jsou již k dispozici i data, která ukazují, že snižují riziko MACE. Závěrem pan profesor zdůraznil, že astma bronchiale je spojeno se zvýšeným rizikem obezity, DM2T a KV komplikací, proto by u pacientů s astmatem měla být mimo jiné pravidelně kontrolována glykémie a hladiny lipidů a včas diagnostikovány KV a metabolické komorbidity. V případě hraničních hodnot glykémie by měla být možná diagnóza diabetu buď potvrzena nebo vyloučena a zahájena adekvátní léčba. Snížení hmotnosti může významně přispět jak ke zlepšení astmatu, tak i ke snížení KV a metabolických komplikací.

Reference:

  1. Aroda VR;Diabetes Metab;2019;45(5):409-418.
  2. Aronne LJ;JAMA;2024;331(1):38-48.
  3. Bantulà M;J Clin Med. 2021;10(2):169.
  4. Capehorn MS;Diabetes Metab;2020;46(2):100-109.
  5. Coskun T;Mol Metab;2018;18:3-14.
  6. Dougados M;Curr Opin Rheumatol;2016;28(3):282-8.
  7. Foer D;Am J Respir Crit Care Med;2021;203(7):831-840.
  8. Fox CS;Diabetes Care;2015;38(9):1777-803.
  9. Gregor MF;Annu Rev Immunol;2011;29:415-45.
  10. Guh DP;BMC Public Health;2009;9:88.
  11. Hartinger JM,STUDIA PNEUMOLOGICA;81:168.
  12. Hernandez JD;JCI Insight. 2024;9(3):e170772.
  13. Hosler AS;Prev Chronic Dis;2009;6(2):A48.
  14. Church TS;Gastroenterology;2006;130(7):2023-30.
  15. Jacobs MJ;Diabetes Res Clin Pract;2005;70(3):263-9.
  16. Availavble at https://clinicaltrials.gov/study/NCT05254314?tab=history&a=5
  17. Kong P;Signal Transduct Target Ther;2022;7(1):131.
  18. Lazar MA;Nat Med;12(1):43-4.
  19. Li C;Prev Med;2010;51(1):18-23.
  20. Libby P;Circulation;2002;106(22):2760-3.
  21. Lincoff AM;N Engl J Med;2023;389(24):2221-2232.
  22. Listing J;Rheumatology (Oxford);2013;52(1):53-61.
  23. Luppino FS;Arch Gen Psychiatry;2010;67(3):220-9.
  24. McInnes IB;N Engl J Med;2011;365(23):2205-19.
  25. Available at https://clinicaltrials.gov/study/NCT03574597
  26. Piepoli MF;Eur Heart J;2016;37(29):2315-2381.
  27. Rao Kondapally Seshasai S;N Engl J Med. 2011;364(9):829-841.
  28. Ryan DH;Am Heart J;2020;229:61-69. Rydén L;European Heart Journal;35(27);2014.
  29. Sharma AM;Obes Rev;2010;11(5):362-70.
  30. Simon GE;Arch Gen Psychiatry;2006;63(7):824-30.
  31. Thethi TK;Diabetes Obes Metab;2020;22(8):1263-1277.
  32. Weisberg SP;J Clin Invest;2003;112(12):1796-808.
  33. Wilding JPH;N Engl J Med;2021;384(11):989-1002.

 

Poslední tématický blok zahájila přednáškou

Relabující a refrakterní eozinofilie – co zamotala hlavu hematologům i pneumologům

doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D. z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno prezentovala kazuistiku pacienta s názvem Relabující a refrakterní eozinofilie – co zamotala hlavu hematologům i pneumologům. Pacient byl původně léčen mimo FN Brno. Pro kašel, mírnou dušnost, febrilie, pocení, únavu, slabost, potíže s močením, epizodické ataky febrilií byl opakovaně léčen antibiotiky. Pacient měl zvýšené CRP, ureu, kreatinin, jaterní testy, NT-proBNP, troponin. Pacient byl hospitalizován a léčen dvojkombinací ATB pro uroinfekt, dehydrataci a exacerbaci CHOPN (exkuřák). Při dalším došetření bylo na CT hrudníku v parenchymu několik ložisek cca kolem 6, většina je v těsném okolí interlobií – diferenciálně diagnosticky metastázy, v mediastinu a podpaží zmnožené uzliny, dále splenomegalie. Po rehydrataci došlo k normalizaci renálních parametrů, EKG a MR srdce v normě, kontrolní KO eozinofilii neprokázal. Během další ataky febrilií již byla zachycena eozinofilie 3,160 x 109 l, alergologicko-imunologické vyšetření negativní, ANCA-protilátky rovněž, nyní byl stav dáván do souvislosti a terapií Augmentinem a hodnocen jako možný DRESS-sy. Rovněž byl vyšetřen hematologem -vyloučení klonality a nasazena komb. IKS/LABA pro pozitivitu BDT a změnu dg. z CHOPN na AB. U pacienta se objevilo brnění prstů, neurologem hodnoceno jako polyneuropatie, dále pro lymfadenopatii byl proveden odběr uzlin v podpaždí, bylo nutné i druhé čtení, první čtení bylo nejednoznačné a v rámci dif. dg. bylo nutné zvažovat celou řadu diagnóz. Nicméně u pacienta přetrvávaly ataky febrilií, vysoké CRP a tentokráte byl hospitalizován na infekční klinice (v úvahu přicházela také cestovatelská diagnóza), pro přetrvávající eozinofilii a lymfadenopatii byl následně přeložen na hematoonkologickou kliniku, kde byla vyloučena malignita, klonalita, lymfoproliferace, nicméně i po opakované léčbě ATB neklesá CRP na normu, eozinofilie přetrvává 3,16 x 109/l, došetřena také chronická rinosinusitida, výsledkem druhého čtení biopsie uzliny bylo: v ddg. atypická manifestace EGPA/lymfoproliferace. Na IHOK tedy uzavřeno jako hypereozinofilní syndrom a nasazeny OKS, nicméně při opakovaných pokusech o snížení dávky pod 7,5 mg prednisonu došlo vždy ke zhoršení kliniky, objevily se bronchitické fenomény, opětovný nárůst eozinofilie. Dg. byla přehodnocena na EGPA, pacient byl přijat na plicní kliniku, kde byl zaléčen i.v. Solumedrolem, nicméně bez efektu, eozinofilie přetrvávala, proto byl zvolen přístup dle EULAR 2022, kdy u těžkých forem je doporučován cyklofosfamid v dávce 6 pulzů CF v dávce 15 mg/kg. Až tento přístup vedl k normalizaci všech parametrů, pacient byl následně převeden na udržovací terapii mepolizumabem v dávce 300mg/4.týdny, opět dle doporučení EULAR a cílem je úplná detrakce OCS. Pacient je po 2. dávce klinicky bez potíží, spirometricky bez obstrukce, FENO: 5, eozinofilie 0,03 x109/l. Na co upozornit závěrem? Zpočátku nezachycena eozinofilie, diferenciální diagnostika EGPA je široká: nádorové nebo paraneoplastické onemocnění, infekční příčina, alergie (DRESS), autoimunity. U tohoto pacienta byl i netypický průběh (astma…eozinofilie…orgánové postižení), řada nespecifických symptomů (teploty, hubnutí, únava, slabost) + postižení lymfatických uzlin, sleziny. Relaps a refrakterní eozinofilie rezistentní vůči kortikoidům. Byl zde i souběh autoimunitního onemocnění + infekční komplikace s dehydratací, což znesnadnilo diagnostický proces.

Reference:

  1. Bochner BS;Ann Allergy Asthma Immunol;2018;121(2):150-155.
  2. Grayson PC;Arthritis Rheumatol;2022;74(3):386-392.
  3. Hellmich B;Ann Rheum Dis;2024;83(1):30-47.
  4. Pavord ID;Allergy. 2022 Mar;77(3):778-797.
  5. Shomali W;Am J Hematol;2019;94(10):1149-1167.

Adjuvovaná vakcína proti RSV aneb všechno nejlepší k šedesátinám!

Celý workshop uzavřela paní primářka MUDr. Zuzana Humlová, Ph.D. z Ústavu imunologie a mikrobiologie VFN, Praha přednáškou Adjuvovaná vakcína proti RSV aneb všechno nejlepší k šedesátinám! Připomněla důležitost očkování proti RSV u nejvíce ohrožených populací, kdy nejzávažnější průběh onemocnění je u nedonošených dětí a dětí do 1 roku věku. Více než 50 % dětí s touto infekcí musí být léčeno na jednotce intenzivní péče. Ohroženy jsou zejména děti s vrozeným onemocněním srdce a plic, s neuromuskulárním postižením a poruchami imunity. U dětí do 3 let nebo u seniorů probíhá onemocnění mnohem závažněji, často pod obrazem bronchiolitidy (zánět průdušinek) nebo pneumonie s horečkou a dýchacími obtížemi. Jaké jsou komplikace RSV infekce? Zejména respirační, u zdravých dospělých ve věku ≥ 65 let a u dospělých s chronickým onemocněním plic nebo srdce, RSV představoval 11,4 % hospitalizací pro CHOPN, 7,2 % hospitalizací pro astma, dále kardiovaskulární: akutní infarkt myokardu, progrese srdečního selhání. Perzistující RSV infekce u pacientů s CHOPN může být spojena se zrychleným poklesem plicních funkcí. Dále dostupná data ukazují, že akutní a dlouhodobé přežití během roku po přijetí do nemocnice s RSV je horší u starších dospělých se srdečním selháním. Jaká je aktuální situace v ČR? Je potřeba zajistit jednotný systém hlášení těchto infekcí, zkvalitnit laboratorní diagnostiku zejména u starších dětí a dospělých a současně sjednotit způsob a kvalitu kódování u diagnóz hospitalizací s infekcí RSV. Nyní máme k dispozici vakcínu Arexvy, nově pro dospělé ve věku 50 až 59 let se zvýšeným rizikem onemocnění RSV (chronické onemocnění plic, chronické kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, chronické onemocnění ledvin nebo jater). Do klinického hodnocení byli zahrnuti i pacienti s komorbiditami jako je astma a CHOPN, diabetes, chronické onemocnění jater a ledvin - dostupná data na 2 RSV sezóny (17,8 měsíců), tedy právě ti nejohroženější. Jaká je účinnost vakcíny Arexvy? V hlavní registrační klinické studii dosáhla vakcína AREXVY celkové účinnosti 82,6 % v prevenci onemocnění dolních cest dýchacích spojeného s RSV. U osob starších 60 let s astmatem, cukrovkou, chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), chronickým srdečním selháním (CHSS), pokročilým onemocněním jater nebo ledvin nebo jakýmkoli chronickým respiračním/plicním onemocněním dosáhla vakcína AREXVY 94,6 % účinnosti při prevenci onemocnění dolních cest dýchacích způsobených RSV. Máme tedy účinný preventivní nástroj, vakcína se podává v jedné dávce, lze podat spolu s chřipkou. Vakcinace proti RSV je zahrnuta v doporučeních GOLD i GINA 2024.

Souhrn údajů o přípravku (SPC) si můžete přečíst zde: Arexvy. Léčivý přípravek Arexvy je vázaný na recept a není hrazen z prostředků veřejného pojištění.

Reference:

  1. Arexvy SPC srpen 2024.
  2. Battles MB;Nat Rev Microbiol;2019;17(4):233-245.
  3. Begley KM;Clin Infect Dis;2023;76(11):1980-1988.
  4. Branche AR;Clin Infect Dis;2022;74(6):1004-1011.
  5. Clark R;ESWI;2023;1-7.
  6. DeMartino JK;RSVVW;2023;1-1.
  7. Falsey AR;N Engl J Med;2005;352(17):1749-59.
  8. Falsey AR;Open Forum Infect Dis;2021;8(11):ofab491.
  9. Friedland L;ACIP;2023;1-23
  10. Griffiths C;Clin Microbiol Rev;2017;30(1):277-319.
  11. Chandler R;Clin Infect Dis. 2024 Jan 8:ciad786.
  12. Ison MG;Clin Infect Dis;2024;78(6):1732-1744.
  13. Kujawski SA;PLoS One;2022;17(3):e0264890.
  14. Kwong JC;N Engl J Med;2018;378(4):345-353.
  15. Melgar M;MMWR Morb Mortal Wkly Rep;2023;72(29):793-801.
  16. Papi A;N Engl J Med;2023;388(7):595-608.
  17. Pazdiora P;Epidemiol Mikrobiol Imunol;2024;73(1):21-29.
  18. Rademacher J;Eur J Prev Cardiol;2024;31(7):877-888.
  19. Tseng HF;J Infect Dis;2020;222(8):1298-1310.
  20. Wilkinson TM;Am J Respir Crit Care Med;2006;173(8):871-6.
  21. Wyffels V;Adv Ther;2020;37(3):1203-1217.
  22. Zwaans WA;J Clin Virol;2014;61(2):181-8.

Nucala je registrovaná ochranná známka koncernu GlaxoSmithKline
Případná podezření na nežádoucí účinky nám prosím hlaste na cz.safety@gsk.com
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Léčivý přípravek je hrazen z prostředků zdravotního pojištění v indikaci léčby těžkého refrakterního eozinofilního astmatu u dospělých pacientů. Před předepsáním léku se, prosím, seznamte s úplnou informací o přípravku, kterou najdete v Souhrnu údajů o přípravku (SPC) na www.gskkompendium.cz, nebo se obraťte na společnost GlaxoSmithKline, s. r. o.,
Zkrácená informace o přípravku
Příbalové informace

© 2024 Skupina společností GSK nebo držitel licence. Všechny uvedené ochranné známky jsou majetkem jejich příslušných vlastníků.
Přípravek Nucala je pro indikaci těžkého refrakterního eozinofilního astmatu schválen jako doplňková léčba u dospělých, dospívajících a dětí ve věku minimálně šesti let.1
U pacientů ve věku 12 a více let je licencován pouze přípravek Nucala 100 mg s.c.
U pacientů ve věku 6–11 let je licencován pouze přípravek Nucala 40 mg s.c.

PM-CZ-MPL-WCNT-230013 | listopad 2024